Sto tisíc za domácí porody
Domníváte se, že když budete ve svém povolání dodržovat pravidla, zákony a vyhlášky, platit daně, budete se vzdělávat a neuděláte žádnou profesní chybu, tak můžete dělat práci, která vás baví, přináší vám štěstí a radost a navíc je užitečná pro druhé? Chyba! Může vás čekat klidně sto tisícová pokuta.
Jsem porodní asistentka a v roce 2014 jsem si zažádala o možnost poskytovat zdravotní domácí péči ve svém oboru. Na rozdíl od kolegyň z jiných krajů jsem osvědčení dostala bez průtahů a bez jakýchkoliv dodatků o výjimkách (např. bez výjimky vedení domácích porodů) a s přáním, ať se mi v podnikání daří.
Po létech, kdy jsem učila na univerzitě a zabývala se více teorií než praxí, jsem se opět přiblížila těhotným ženám. Opět jsem vyšetřovala těhotná bříška a viděla, jak rostou a cítila, jak se v nich pohybuje nový život, dítě, člověk. Bohužel proti mně také často seděly ženy, které plakaly při vzpomínce na minulý porod. Věřím, že i v porodnici se dá porodit příjemně, ale mě vyhledávaly především ty, které to podruhé chtěly jinak. Už nechtěly nadřazený přístup zpochybňující jejich cítění, bagatelizaci jejich pocitů, opakované vyrušování. Ale slýchám i o manipulaci, strašení a kletbách. Největší traumata jsou však vždy spojená s tím, když je mamince odebráno její dítě s odůvodněním: „Ono si potřebuje po porodu odpočinout, my ho jen zahřejeme.“ A maminka s maximální hladinou hormonů, připravená své dítě zahřívat ve svém náručí, má najednou náruč prázdnou a její dítě je vyhřívané v boxu s monitorem dechu a saturace. Ti, co dosud byli dva v jednom, jsou náhle zvlášť, v nedohlednu. A teď opravdu nemluvím o dětech, které potřebují intenzivní nebo dokonce resuscitační péči!
A tak se jednoho dne stalo, že jsem kývla na péči během porodu doma. Jsem „stará škola“, mám třiceti pětiletou praxi. Leccos jsem viděla a zažila a tak jsem opatrná, důsledná (na některé možná moc). Atmosféra domácího porodu je úplně jiná. Posvátný prostor, kde žena plyne se svým dítětem v bezčasí, svým rytmem, svým dechem, tancem, zpěvem, řevem i tichem… v prostoru, kde voní rozmarýn, hoří svíčky, hraje tichá hudba a do toho se narodí dítě. Často velmi klidné, vědoucí, bez pláče, z lůna rovnou do náruče. Byly porody lehké, rychlé, ale i ty delší, náročné, ale všechny skončily tak, že šťastné mámy držely v náručí své zdravé děti a z dojatých mužů se rodili otcové.
A pak, na základě podnětu (komu asi vadilo, že to jde i doma) přišla kontrola z krajského úřadu. Při kontrole jsem předložila vše, co si dotyčné přály a vzaly to opravdu důkladně. Byla jsem klidná, protože jsem si byla jistá, že mám vše v pohodě. Přece jsem to 13 let učila, a v době, kdy se zákon o zdravotních službách tvořil, jsem ho měla jako vedoucí katedry porodní asistence i možnost připomínkovat. A přesto mi přišlo 7. 1. 2020 rozhodnutí, že jsem uznána vinnou za porušení tohoto zákona a dostávám pokutu 100.000 Kč.
Sto tisíc za to, že se v právním výkladu nemohou shodnou ani právníci. Podle jedněch jsem pracovala v souladu se zákonem a podle těch úředních nikoliv.
Co z toho vyplývá? Je potřeba se bránit. Je potřeba sjednotit registrace porodních asistentek, a pokud mají ženy právo porodit v prostředí, které si samy vyberou, pak musí mít i právo na adekvátní odbornou pomoc. Nic se neděje samo o sobě, vše má svůj hluboký smysl. A tak to, co teď vypadá jako fakt blbá situace, může být pro všechny skvělá příležitost!
Děkuji, že jste dočetli až sem Lucie Kašová
Facebook